Na slovíčko s Milanem Svobodou po sezóně

vydáno 15. října 2010, autor Milan Schembera, přečteno 2012x

Absolutní mistr ČR pochází z Pelhřimova (slovy klasika "z Pejřimova") a vy se v tomto rozhovoru dozvíte, jak on sám viděl uplynulou sezónu a své první učinkování s formulí 3000.

První sezónu s formulí 3000 máš za sebou. Získal si titul Absolutního Mistra ČR a v seriálu Mistrovství Evropy jsi v TOP 10. Dokážeš již nyní vyhodnotit, jestli přesedlání na "vyšší level" bylo správným krokem?

Určitě, jsem rád, že jsem to udělal. F3000 je úžasná hračka a velice mě baví. Pravdou je, že po ráně v Trentu jsem zvažoval ukončení sezony. Nakonec jsem rád, že jsem to neudělal, i když to pro mě a moje okolí bylo velice těžké. Jen mě mrzí výsledky z Evropy. Mám takový pocit, že jsem od Oty Krámského převzal žezlo smolaře roku. To co jsem letos na evropských závodech zažil se nedá ani vymyslet. Titulu si velice vážím, když si uvědomím, v jaké konkurenci jsme letos jeli.

Jako by Dušan říkal: "To si vypiješ" (Vsetín 2009)

Pro Tebe je titul Absolutního mistra ČR v pořadí druhý, o tom Tvém prvním se taktéž rozhodovalo v roce 2006 až na posledním závodě sezóny. V roce 2006 jsi ukázal v souboji s Milošem Benešem, že máš velmi pevné nervy, ale jak to bylo letos - nebudeme si nic nalhávat, Dušan má mnohem vyspělejší techniku, což mu v tom deštivém sobotním počasí jistě hrálo do karet, a Ty jsi ho přesto dokázal porazit. Cítil jsi nějakou nervozitu nebo co se Ti honilo hlavou?

Tohle je to, co mě na závodech baví. Závod je od slova závodit. Velice rád (na rozdíl od Miloše) vzpomínám na poslední závod sezóny 2006, to byl zážitek jednak z jízdy, která mi sedla, a pak také z toho, co se dělo v cíli, kdy Miloš vylezl ze své "krabice od bot" a s úsměvem mi sdělil, že si není vědom žádné chyby... A v té chvíli mi volal brácha, který seděl doma u internetu a gratuloval mi k zisku titulu. Chudák Miloš tomu uvěřil, až když si dole v depu stáhnul data... Letošní sobotní závod byl velmi těžký, hlavně díky počasí. Před první závodní jízdou jsem věděl, že se budu muset hodně snažit, abych nějaký výsledek udělal. Dal jsem do ní všechno. Perfektně mi vyšel mokrý průjezd lesem, a pak už to byla jen snaha neudělat chybu. Na poslední závod jsem hodně riskoval s nastavením, doma jsme dost zásadně přestavěli podvozek, takže jsem se učil, auto se chovalo úplně jinak, naštěstí lépe, ale nevěřil jsem mu, jen jsem tak pomalu zrychloval... S nervozitou problém nemám, je o mě známé, že před startem usínám v autě, a v Lanškrouně tomu nebylo jinak...

Milan Svoboda - sedící, spící (před startem, Baba 2007)

Mluvil jsi o letošní smůle na evropských tratích, sám jsem byl svědkem toho, jakou ponurou náladu si měl v italském Trentu poté, co Ti během jízdy praskla tyč řízení a formule byla po nehodě prakticky na odpis. Prozraď mi, co Tě dokázalo v takové situaci nakopnout, aby ses nevzdával? Na následujícím závodě na Babě si byl (náladou) úplně jiný člověk.

V Trentu jsem skutečně optimismem neoplýval, už proto, že se mi nehoda stala už v prvním tréninku, takže nemám žádná data pro příští rok, a pak hlavně z toho důvodu, že umím počítat a bylo mi jasné, že bude celá záležitost velmi finančně náročná. Mám okolo sebe partu skvělých lidí, manželkou počínaje přes bráchu, který je závoděním taky dobře postiženej a samozřejmě mechanici Míla, Libor a Milan, Lubor s Honzíkem a nesmím zapomenout na vstřícnost a pochopení našich dodavatelů a partnerů, kteří pochopili situaci a pomohli. Byl to pro nás velmi náročný týden a díky těmto lidem jsme vše zvládli. Na Babě už jsem věděl, že "hračka" zase funguje a že ji musím ve zdraví dovést do cíle...

Lola po havárii (Trento 2010)

Po dvou týdnech - opravená Lola (Baba 2010)

Je vidět, že závody jsou pro Tebe srdcová záležitost. Na jakém místě jsou v Tvém osobním žebříčku hodnot a důležitosti?

To je strašně těžká otázka. Můj žebříček hodnot je složen z mnohem důležitějších věcí než je závodění. Ale je pravda, že si v současné době život bez závodění představit nedovedu, i když mi to někdy leze hodně krkem... Tento sport je velmi časově náročný a člověk tomu podřizuje skoro všechno. U nás se různé oslavy narozenin a svátků posouvají do volných termínů mimo závody - prostě takový životní styl...

Milan Svoboda s dcerou

To samozřejmě naprosto chápu. Tak přejdeme k Tvým plánům. Můžeš nám prozradit nějaké novinky, na co se mohou příští rok tví fanoušci těšit? Jakých seriálů se budeš zúčastňovat, jaké máš ambice? Přeci jenom nejsi ještě hoden starého železa, řekl bych, že jsi ve skvělé formě, a minimálně jeden titul Ti pořád chybí.

Provokace? Já se zatím do závodnickýho důchodu nechystám. Zatím toho moc prozradit nemohu, bylo by to předčasné, jelikož ani jeden z nás neví jaké závody se pojedou v příštím roce v ME a v MČR. V každém případě v příštím roce pojedu s letošním autem, na kterém budeme přes zimu trošku pracovat. Tím že budu o rok chytřejší s tímto autem, doufám, že výsledky budou ještě lepší než letos, hlavně v Evropě. Uvidíme. V MČR si budu jen přát, aby nám a divákům pořadatelé připravili pěkné závody, aby pan Urban z Ústí nad Orlicí pokračoval v jeho dlouholeté aktivitě a nenechal nás na holičkách, aby do nás ve Šternberku nebouraly blondýny jim podobná individua a pak si myslím, že se máme všichni na co těšit...

A co by si ještě osobně vzkázal ostatním závodníkům, tedy nejenom Tvým soupeřům, ale třeba i mladým talentům?

Mým soupeřům bych chtěl vyjádřit obdiv a poděkování za jejich krásné výkony v letošní sezoně. Kdo sledoval vyrovnanost časů a jejich hodnoty a to nejen v naší skupině, musí mi dát za pravdu, že MMČR je v evropském měřítku na velmi vysoké úrovni a já jsem rád, že mám tu možnost být jedním z pomylsných článků tohoto silného řetězu. Tímto bych chtěl popřát mým soupeřům a jejich týmům hodně zdraví,koní, peněz a krátkou zimu. Jelikož závody do vrchu jsou hodně specifická kategorie, kde mladí piloti nemají uplatnění (tím myslím mladší 14-ti let), rozhodl jsem se věnovat i té nejmadší kategorii závodníků od 5-ti let. Pro příští rok náš tým připravuje 3 racer buggy do autokrosu a pro ty starší připravujeme minimálně jedno vozidlo BRC pro závody do vrchu. Pro ty ještě větší možná zůstane volná jedna Dallara a Ti největší mohou už teď začít spořit, protože na konci příští sezóny bude volná i moje Lola. :-)

Děkuji za rozhovor, taktéž přeji krátkou zimu a úspěšnou následující sezónu.