Rozhovor s Václavem Janíkem

Přinášíme vám první ze série předsézoních rozhovorů. Jako prvního jsme si vzali na mušku Václava Janíka, který dosáhl v sezóně 2009 na evropský trůn v kategorii I.. V letošním roce přesedá z cestovních vozů do speciálu formule 3000. Jak bude vypadat jeho vstup do královské kategorie II. napoví, možná, následující řádky...
 

Václav Janík
 

Určitě ano. Byl to krásný pocit, takový pocit úlevy i oddychu. Již předem jsme měli  spočítané, že nám k zisku titulu stačí dojet do čtvrtého místa. Proto jsem také zvolil jízdu především na jistotu a při projetí cílem jsem vzpomněl na svého otce, který mi v začátcích velmi pomáhal, v tu dobu jsem byl dojatý …

 2)  Co říká tvoje rodina na tvůj přestup do Loly?

Upřímně řečeno velkou radost nemají, ale začal jsem dělat domácí práce, takže peču, žehlím, peru a především chodím rád nakupovat …

 

Stejně jako pro mě, tak i pro celý tým je velkou motivací poznat nové, špičkové auto. Společné bude i učení se vůz nastavovat, Někteří členové týmu v tom, stejně jako manželka, hledají především výhody dřívějších návratů domů – nebudeme muset čekat na vyhlášení.

 

4) Tvůj přestup znamená mnoho nového i pro ně (mechaniky). Jak se k tomu staví, práce s formulí je naprosto něco jiného než s Mitsubishi nebo ne?…
 

Myslím, že mám kolem sebe kvalitní tým lidí. Evo a formule jsou ale natolik odlišné, že v začátcích se určitě nebudeme muset stydět jít pro radu ke zkušenějším.

 

Jsou to věci, které se nedají navzájem vůbec srovnávat. S Lolou jsem už, jak říkáš, najel pár kilometrů, uvidíme ale co bude, až s ní budu závodit. Na druhou stranu musím říct, že se skvěle ovládá a je poznat, že jde o opravdové zavodní auto. Nepřekvapil mne ani tak výkon auta, jako bod brzdění, který je proti těžkému autu opravdu velký.

 

První testovací kilometry má již Václav za sebou...

Nejsem už nejmladší a nemohu si dovolit, a popravdě ani nechci, jít cestou samouka. Jsem rád za nabídku Milana Svobody, který mi podal pomocnou ruku. Milan patří ke špičce nejlepších evropských jezdců a jsem opravdu rád, že jsme se dohodli. Samozřejmě ale budu naslouchat každé radě, která přijde…

 

Nijak zvlášť jsem po něm nepátral, mám ale tušení, že s tímto vozem dříve startoval Jarek Janiš.

 

8) Jakými parametry disponuje?
 

No docela to jede .. :-) 

(pozn. redakce: jedná se o identický vůz s jakým startuje Jaroslav Krajči - Lola B02/50 F3000, motor Zytec 2999cm³ cca 470PS, sekvenční převodovka)

 

Přesně tak, letošní rok bude pouze poznávací, a proto se budu snažit najet co nejvíce kilometrů na co možná nejvíce tratích. Proto bych se rád zúčastnil i kompletního MČR, vše ale záleží především na financích.
 

 

Byl bych rád, kdyby tuhle otázku dostal konečně někdo, kdo s tím bude mít chuť a tu moc něco udělat. Tady máš námět na další článek…. Já si myslím, že změn a návrhů od jezdců je dost, ale je třeba, aby se tím konečně někdo seriozně zabýval. Je pravda, že stav naších kopců je žalostný a myslím si, že na tom máme všichni tak trochu podíl. Ať už jde o některé pořadatele, kteří si dělají z pořádání závodu živnost, tak o některé jezdce, kteří si raději půjdou zajezdit na kopec bez konkurence, kdy jejich hlavní metou je zisk poháru a ne porovnání s ostatními. Záměrně jsem neřekl amatérské závody, protože tyto jsou mnohdy na lepší úrovni. A pokud se najde někdo, kdo tvrdí, že jede amatéry jen pro to, že nemusí mít bezpečnostní výbavu jezdce nebo auta, tak jen pevně doufám, že ji nebude nikdy potřebovat. Kdybych měl tu moc, rád bych všechny kopcaře potkal na jednom závodu a ne v několika menších. To by byla paráda i pro diváky……

 

A na to se přesně těším, že nás tam bude tolik. To jsou potom opravdové závody a ne závodit ve dvou, třech jezdcích. To mne několikrát potkalo loni v ME a opravdu je lepší zůstat doma. Netroufám si říct, kdo bude favoritem, protože všichni jsou ostřílení jezdci, ale kdo bude poslední vím přesně … :-)

 

Ano, stavíme pro Karla Hubáčka, který s naším týmem již pár závodů odjel, vůz BMW M3 E92 GTR, který na pár kopcích odstartuje, ale hlavní prioritou tohoto auta budou okruhy, na kterých se letos také párkrát ukážeme.

 

Ecce Homo, tady mám na mysli trať, patří určitě k mým nej. Je to pro mě srdeční záležitost a jsem opravdu rád, že se mi podařil právě na této trati zajet rekord ve sk.A. Každá zatáčka zde má své kouzlo.

 

K nejoblíbenějším patří určitě Trento pro jeho obtížnost. Za trať, kterou nemám rád, nemůžu označit žádnou, snad jen Rechberg, kde prostě neumím jet.

 

Nemám žádný konkrétní vzor, ale jsou jezdci, ke kterým vzhlížím s úctou.

 

Davidův náklaďák jsem si už vyzkoušel a bylo to super svezení. Trošku mi jen vadil omezovač na 160km/h, ale to je pro tyto závody nutná věc. Určitě bych nějaký závod odjel, ale nejsem si jist, zda by mě to opravdu chytlo…

David Vršecký si už kopce s kamiónem vyzkoušel...

  

Už jsme se o tom spolu bavili a David je určitě pro, ale přes léto má stejně jako my závody. Zatím nám to tedy nevyšlo, stejně jako společný závod na okruhu, který také plánujeme.

 

Vzhledem k tomu jaká bude konkurence si to netroufnu ani odhadnout. Beru tuto sezonu opravdu jen jako seznamovací. Nejsem zajíc jen ve F3000, ale i ve formuli jako takové a podle toho k sezoně a ke všemu kolem musím přistupovat. Doufám, že mi můj opatrnější přístup mojí fanoušci a partneři prominou…


Redakce dovrchu.cz děkuje Václavovi za rozhovor.